A Z TOHO PLYNE POUČENÍ ...

Ve čtvrtek dopoledne se zešeřilo, zabouřilo, spadlo pár kapek. Pak na nás juklo sluníčko, ale to jen proto, aby se přesvědčilo, že jsme se schovali a hned na to zatáhlo za špagát a vylilo nám na kemp konve vody.

Les vydechoval páru, jak do něj tekly proudy vody a ochlazovaly rozpálenou zem. Ještě teď jsou ve vzduchu cítit houby a jehličí ... A dnes od rána je takové smutné ticho.
Tedy, abych byl přesný: BYLO ticho.

Do toho lesního ticha k nám vtrhla skupina gymnazistů se stany a prima paní profesorkou.

Kytara hraje, ozve se flétna, někdo zpívá Batalion, hlasy ze všech stran ... úžasné živo. A všem je jedno, že je po dešti ještě vlhko. Je teplo, neprší, jsou pospolu, půjdou hrát fotbal, pak na výlet a je jim dobře.

A jaké z toho plyne ponaučení pro nás?

Zvedněte sedínky a vyrazte do kempu. Na Babyloně je krásně i když zrovna nepálí slunce.