CHODSKO
VÍTE, KDE STRÁVÍTE DOVOLENOU?

Historie

Chodové byli svobodní sedláci, kteří měli za úkol vykonávat ozbrojenou strážní službu české západní hranice. Obývali oblast od Domažlic na jihu po Bor, Tachov a Planou na severu a zajišťovali neměnný průběh hranice a bezpečný provoz na obchodní stezce vedoucí do bavorského městečka Furth im Wald. 

Za tuto službu získali ve 14. až 17. století panovnické výsady, které jim dávaly výjimečné postavení ve feudálním systému. 

V letech 1325-1612 obdrželi Chodové celkem 24 privilegií, nejdůležitějšími byly osobní svoboda a poddanství pouze králi. Měli i vlastní samosprávu. Odhaduje se, že strážní službu zajišťovalo pouze celkem asi 320 sedláků s rodinami.

Domažlice i okolní obce se přidaly ke stavovskému povstání a za násilné rekatolizace byla novými majiteli trhanovského panství Lammingery práva Chodů postupně oklešťována, což po několika marných pokusech o odvolání k habsburskému císařskému dvoru vedlo k chodskému povstání. Po jeho porážce v roce 1695 byl v Plzni popraven vůdce odbojných sedláků Jan Sladký Kozina. Po potlačení povstání byli Chodové jako většina pobělohorského obyvatelstva Čech znevolněni a nadále se jejich postavení nijak nelišilo oproti poddaným v jiných oblastech.

Současnost

Chodsko má doposud velmi bohaté lidové tradice. Zachoval se zde pestrý lidový kroj a bohatý folklór, který je ovlivněn folklórem bavorským. Zachovalo se i chodské nářečí a zvyky. Také se zde každý rok pořádá festival. Charakteristickým hudebním nástrojem jsou dudy. Lidový folklór připomínají různé slavnosti např. Chodské slavnosti v Domažlicích.

Zachovala se i původní lidová architektura, např. ve vesnicích Mrákov, Postřekov, Trhanov a Klenčí pod Čerchovem. Dodnes jsou živá různá lidová řemesla - krajkářství, paličkování nebo výroba tradiční lidové keramiky s typickým chodským vzorem, nebo výroba typické chodské speciality - chodských koláčů, toč nebo báč. Z Chodska dnes pochází také české národní plemeno psa - chodský pes.

CHODSKÝ KROJ

Sváteční forma lidového kroje z druhé poloviny 19. století se zachovala u folklorních souborů, jež předvádějí chodské lidové zvyky a folklor při četných slavnostech. Na Chodském hradě v Domažlicích je stálá expozice, jejíž součástí je i figurální kompozice chodské svatby.

Chodsko je jedinou oblastí Čech, kde se dosud udržel lidový oděv . Pro vlastní Chodsko se stala typickou forma svátečního oděvu ze 60. a 70. let 19. století s drobnými proměnami.
Dnes je vyhrazena jen výjimečným příležitostem a soustředěna na blízké okolí Domažlic a Postřekova.

Od 30. let 19. století se chodský kroj vyvíjel tak, že vznikly vlastně tři odlišné skupiny : 

dolský, horský a méně známý staňkovský. 

Dolský , nošený v údolních vesnicích kolem Domažlic (Mrákov, Klíčov, Tlumačov, Stráž, Újezd, Draženov, Pocinovice a Lhota), byl bohatší, přičemž silueta kroje byla orientovaná nad pás. Kroj horních vesnic , typický pro obce kolem Postřekova, měl jednodušší formu a orientoval se do pasu. Celkově si zachovával archaičtější ráz. Vedle těchto dvou typů tu existoval ještě třetí, staňkovský . Ten však přebíral prvky městské módy ze sousedního Klatovska a Chotěšovska.

CHODSKÉ KOLÁČE

Recept na chodské koláče paní MARIE NAVRÁTILOVÉ z Domažlic
Chodské koláče

(recept na 12 ks)

Těsto: 85 dkg polohrubé výběrové mouky (přesít), 15 dkg hladké mouky lepší (přesít), 1 rovná lžička soli, 1/5 citronové kůry (nastrouhat), muškátový oříšek (nastrouhat kousek), vedle do mísy - rozpustit půl másla (nesmí být horké), rozpustit půl hery (nesmí být horká), 25 dkg moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 0,02 l rumu, 6 žloutků, 1 šlehačku (trochu ohřát), 0,2 l mléka (trošku ohřát), do toho přidat 9 dkg droždí, lžíce cukru krystal

Vše rozmíchat a procedit do připravené mouky, poté šlehat tuk se žloutkem a cukrem, rozšlehané přidat do mouky. Zadělat těsto. Našlehat bílky a tuhý sníh a zvolna zadělat do těsta. Propracovat v těsto, které se nelepí na mísu a posypat hrstičkou hladké mouky a nechat kynout. Vyházet tak 20 dkg bochánky a nechat je nakynout. Po té je stejnoměrně vyválet na pečícím papíru (papír se musí namastit tukem) a opět nechat nakynout. Při zadělávání a kynutí musí být teplo.

Mazání:

Tvaroh: 7 kostek tvarohu, 70 dkg cukru krystal, 2 vejce, 1 vanilkový cukr, trošku citronové kůry, lžíci pudinkového prášku, trošku rumu, rozmačkat a podle potřeby přidat mléko - tvaroh nesmí být moc řídký

Mák: 1+1/2 čtvrtlitrového hrnečku máku - umlít, 2 velké hrsti hladké mouky, lžičku skořice, cukr krystal, podle chuti, 1 vanilkový cukr

na špičku lžičky semletého perníkového koření nebo rozmačkat čtvrtku balíčku rumových perníčků, na sucho promíchat.

Zalít vařící vodou a míchat, aby to nebylo řídké ani moc tuhé

Povidla: 80 dkg povidel rozmačkat, trochu rumu

Zdobení:

Tvarohem dle fantazie. Mezery vynechávat na průměr trubičky. Ob mezeru střídat mák a povidla. Na to přidat rozinky a mandle.

Pečení a závěrečně práce:

Pečeme při teplotě 225 °C asi 8-10 minut (podle trouby), aby byla obruba i spodek koláče v barvě ořechu. Po upečení se koláč pokape šlehačkou s rumem a pocukruje se směsí moučkového a vanilkového cukru.

Zdroj: https://domazlicky.denik.cz/zpravy_region/navratilova-na-kolacich-nesetrte20090814.html